Pretty darker - PROLOG

21. dubna 2013 v 20:01 | Ivush |  Pretty darker
Title: Pretty darker
By: Kacalan
Part: PROLOG
Sci-fi & Fantasy


Pomalu, ale jistě

A pak se lehce dotknul její tváře. Ledovými prsty přejížděl ladnou linii jejího krku. Propnula se v zádech a přitáhla si ho za skrčený límec košile blíž k tělu.
"Ach Eriku," zasténala a nabídla mu své rty. Hladově se k ní přisál a rukama tvrdě popadl její pevné a oblé boky. Stačilo jen mírně přenést váhu na roztoužené dívčí tělo a už se váleli po posteli.
Hned čtyři chtivé ruce bloudily po vášní rozpálených tělech. Zvuk trhající se látky mohl znamenat jen jediné. Cáry potrhaného oblečení v nepravidelných intervalech mizely v neznámu. Vypracované a štíhlé chlapecké tělo zakrývalo celou svou délku pružné a bledé dívčí tělo. Jeho rozčepýřená kštice neposlušných hnědých vlasů se jemně otřela o odhalené břicho nevinné dívky. Smějíc se odstrčila chlapce ze svého těla a překulila se na něj. Rudé vlasy barvy čerstvé krve jí ladně spadaly na rameno krémové barvy a podtrhovaly ladné dívčí rysy.
Erik si ji prudce přitáhl k sobě a tvrdě ji políbil na rty. Prsty při tom bloudil po jejím těle a nenápadně se pokoušel rozevřít nenáviděné zapínání podprsenky. Dívka mu to v žádném případě nechtěla usnadnit. Když se konečně prtivné háčky oddělily, černý kus krajkové látky plynule klesl z ramen. Stačilo jedno prudké trhnutí a i ten zmizel v neznámém koutě setmělého pokoje. Touha by se dala krájet jako měkký sýr.
"Vážně to chceš?" zachraptěl Erik. Slova, která chlapec vypustil skrz popraskané rty, jakoby měla skrytý elektrický náboj. Děvče strnulo a zmateně pozorovalo své nahé tělo.
"Ne, to jsem nechtěla!" vykřikla z plných plic a vystřelila jako dobře mířená střela z postele. Rychlostí, kterou by jí mohl snadno závidět i olympijský vítěz, na sebe naházela oblečení a s hlavou sklopenou zůstala stát před zrcadlem. Smutným pohledem zkoumala svůj odraz. Pohublý obličej, vystouplé lícní kosti, rozmazaný make-up. Všemu korunovaly chtíčem rozcuchané vlasy. Stoupl v ní vztek. Hněvivě mávla rukou k zrcadlu a podívala se na Erika, který stále šokovaně polehával na posteli.
"Promiň," zašeptala a zamířila ke dveřím z pokoje. Nevnímala výkřiky, které její odchod doprovázely. Tvrdohlavě kráčela po schodech dolů. Pozdravila paní Petersonovou a rychlejším krokem proletěla dveřmi. Do tváří ji uhodil dusný letní vzduch.
Rozhlédla se po tmavé ulici osvětlené pouze několika pouličními lampami. Rychlými kroky mířila domů. Hlavou se jí honila nejroztodivnější vulgární počastování své vlastní osoby.
Její srdce toužilo po něžných dotycích, polibcích i vášni, ale pokaždé, když mělo dojít na to nejdůležitější, něco ji zastavilo. Nemohla se přenést přes nenapravitelné chování.
Nějaká záhadná síla ovládla její tělo i mysl. Vystřídalo se v ní nespočetně emocí a nakonec odešla. Pocítila chuť vrátit se zpět. Ale zdravý rozum ji nutil kráčit dál, krok za krokem.
Najednou ji zastavily opakované výkřiky. Zastavila se a pomalu otočila hlavu, rudé vlasy jí v letním vánku hravě poletovaly kolem zmatené hlavy.
"Omlouvám se," přiběhl Erik, "nebudu na tebe tlačit." Vděčně se na něj usmála a zadívala se do očí barvy roztopené čokolády. Udělala krok jeho směrem a přiblížila se na vzdálenost, kdy cítila jeho zrychlený dech.
"Jednou to zvládnu," zašeptala tiše a věnovala mu lehký polibek. Neprotestoval. Jeho oči se rozzářily, jistřičky byly zřejmé i na větší vzdálenost než pár centimetrů.
S úsměvem popadl její dlaň a pevně ji stiskl ve své. Otočil ji a společně kráčeli tmou. Všechno bylo dokonalé. Problémy se v porovnání s jejich láskou zdály nepatrné. Nebylo nic, co by je mohlo rozdělit. Nebo aspoň si to v tu chvíli mysleli. Ale zásadní problémy se objeví dřív, než by vůbec očekávali...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Nadja Nadja | 21. dubna 2013 v 20:27 | Reagovat

Musela jsi to useknout v tak dobré scéně???!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama